Vlaďka Řihošková: Žáci jsou vděční, když s nimi řešíme témata, která hýbou světem (Příběh k Ceně inspirace 2022 – SOŠ obchodu a služeb, Olomouc, Štursova 14)

Studenti a studentky ze Střední odborné školy obchodu a služeb v Olomouci potvrzují, že díky projektům Světové školy se více prohloubil jejich vztah s učitelkou a je dnes mnohem více přátelský.

Vcházíme do třídy olomoucké střední odborné školy, v kruhu na židlích sedí skupinka šesti lidí. Jsou to studenti a jejich učitelka. Na první pohled ale není poznat, kdo je žák a kdo učitel. Hovor dynamicky plyne a je slyšet smích.

„Práce na projektech nás spojuje, dokážeme spolu komunikovat a vyměňovat si názory, respektovat se. Potom už v projektu není jenom jeden názor, ale vícero,“ popisuje postup při debatě nad tématy studentských projektů jedna ze studentek Simona Barteková. Její učitelka, Vlaďka Řihošková, připouští, že měla před vstupem do projektu Světová škola obavy: „Chtěla jsem vyzkoušet něco nového a dlouhodobějšího, ale zároveň jsem se zapojení do takového typu projektu trochu bála. Jeho součásti jsou totiž třeba i akce pro veřejnost.“

A právě ty studenti se svou učitelkou skutečně dělají. Jednou z nich byl i projekt „Víme, co jíme.“ V olomouckých Smetanových sadech žáci seznamovali obyvatele Olomouce s ingrediencemi, které se dodávají do potravin. Pomocí dotazníků přitom zjišťovali, jak olomoucké domácnosti nakupují jídlo a jak poté nakládají se zbytky. „Měli jsme jednu zarážející odpověď. Starší pán řekl, že jemu už je to v jeho letech jedno,“ vzpomíná na dotazování ve Smetanových sadech student Stanislav Hlávka s tím, že muž měl vedle sebe vnučku. „Nemyslel vůbec na to dítě vedle sebe. Nemyslel na to, že situace s potravinami a jejich plýtváním může být za deset let ještě horší.“

Pohled studentů na spotřebu potravin a plýtvání jimi se po projektu proměnil. „Já teď hodně třídím a hledím na spotřebu potravin, kupujeme teď domů jen to, co zvládneme sníst a trvanlivější zboží,“ popisuje změnu přístupu k potravinám studentka Růžena Malochová.

Věnujeme se tématům, která jsou nám blízká

Projekt Světové školy má na olomoucké střední škole tradici od roku 2019. Za tu dobu se Vlastě Řihoškové s žáky povedlo probrat řadu globálních témat, která souvisejí se studijním zaměřením školy. „Věnujeme se tématům, která nám jsou blízká. Máme tady kuchaře, číšníky nebo aranžéry,“ popisuje postup pro výběr témat Vlaďka Řihošková, která je na této škole zároveň koordinátorkou projektu Světová škola.

Takový postup se týkal i studentů oboru kadeřník. „Studuji na naší škole na kadeřnici a jeden projekt byl zaměřený přímo na nás,“ vysvětluje studentka Bára Cvečková. Ona a další studenti se ve spolupráci se spolkem Trend vozíčkářů Olomouc rozhodli poskytnout kadeřnické služby handicapovaným. „Do určeného prostoru jsme navezli zrcadla, kadeřnické náčiní a začalo se stříhat. Pro celou skupinu to bylo obohacující, protože se tam často objevil i handicapovaný, který by se do kadeřnictví nikdy nedostal. Cítím se dobře skrz to, že díky projektu mám podíl na pomoci konkrétním lidem,“ vzpomíná na začátek dobročinné akce studentka.

Rovnoprávnost mezi všemi. Tečka

Kromě dvou zmíněných projektů se Vlaďce Řihoškové ve škole podařilo zrealizovat i projekt „Přemýšlej, pak se oblékej“, který se týkal výroby oblečení. Žáci se dozvěděli a na veřejnosti odprezentovali, jak se jednotlivé materiály vyrábí, jak jejich výroba ovlivňuje životní prostředí a zdraví lidí, kteří se na výrobě podílí. Na střední škole pro letošní rok chystají další téma. „Děti se ptají už na začátku roku, co budeme letos dělat, kam půjdeme letos. Už jenom ta komunikace při výběru tématu je důležitá, aby se potkal můj a jejich názor na téma. Tentokrát to vypadá na rovnoprávnost,“ vysvětluje učitelka.

„Já bych chtěl vědět kolik lidí respektuje rovnoprávnost, jaký názor společnosti je na toto téma. Možná bych se i výsledků obával,“ představuje svá očekávání před projektem Stanislav Hlávka s tím, že je možné, že se s respondenty bude i hádat: „Rovnoprávnost mezi všemi. Tečka.“ 

„Jedna holčina se věnovala genderu, podle jejích výsledku nerovnoprávnost více vnímají ženy. Chtěla bych udělat naše vlastní dotazníky a výsledky z nich porovnat s těmi jejími,“ dodává svoji představu studentka Simona Barteková.

Posuny, které jsou vidět

Podle Vlaďky Řihoškové je důležité, že se žáci do projektů zapojují dobrovolně, po škole a ve svém volném čase. „Studenti v naší škole jsou vděční, že se s nimi bavíte, řešíte s nimi témata, která hýbou světem. Myslím si, že je to hodně obohatí,“ bilancuje přínos práce s globálními tématy a zároveň přiznává, že se sama do projektů aktivně zapojuje a nechce být mimo. 

Podle slov studentů má i jejich učitelka z projektů radost, vidí v nich obohacení a jejich posun. „Dává jí to motivaci, může mít radost, že něco dokázala, že nás to posunulo. Třeba tady Kristýnka ze sebe nedokázala před nikým vyklopit ani slovo a teď dokáže prezentovat naše práce před davem lidí. Učitelka přitom vidí, v čem dokázala člověka posunout,“ popisuje jeden z pozitivních příkladů Simona Barteková. Její kamarádka Kristýna Zhřívalová souhlasně přitakává.

„Myslím, že to má dopad i na naše mentální zdraví. Je to něco jiného, než když pořád sedíme v lavici, posloucháme informace a dostáváme je do hlavy. Při podobných projektech máme prostor tvořit a prezentovat vlastní nápady,“ popisuje svůj pohled na projekty Světové školy Bára Cvečková. „Naši školu už si bez projektu Světové školy nedokážu představit. Co bychom tady celý rok dělali?“ uzavírá debatu se smíchem Stanislav.

Jan Horejš
Autor pracuje pro deník Olomoucký Report.