Jaké bylo letošní Světové odpoledne 10. března v Praze?

Jaké bylo letošní Světové odpoledne?

Jak dosáhnout cíle a neztratit se po cestě? Na Světovém odpoledni řešili učitelé a studenti hlavně motivaci, vztahy v týmu a průběžné hodnocení.   

V útulných prostorách Skautského institutu v Praze panuje v pátek odpoledne čilý ruch. Sešla se zde desítka učitelů a dva studenti, kteří se účastní projektu Světová škola. Sjeli se sem z celé republiky, aby sdíleli zkušenosti s vedením světových týmů na svých školách, vzájemně se podpořili, inspirovali a informovali.  Projekty, které realizují, nejsou jen nějakou hrou. Úsilí každého týmu směřuje k realizaci akce pro veřejnost a zavedení nějaké trvalejší změny ve svém okolí. Proto je důležité, aby všichni zapojení chápali podstatu projektové práce a porozuměli vnitřním mechanismům fungování vztahů v týmu, hodnocení a sebehodnocení, vnitřní a vnější motivaci i péči o vztahy mezi sebou. Vytyčení si cíle na začátku nebývá snadné, ale největší úskalí číhají na cestě k němu. Na Světovém odpoledni se účastníci dozvěděli různé tipy a rady, jak si s nimi poradit.  Sdílení zkušeností probíhalo formou workshopu, kdy se účastníci rozdělili na čtyři skupinky a postupně se vyjadřovali k jednotlivým oblastem spojeným s projektovou výukou. O projektové metodě ve vzdělávání žáků a studentů poté přednášela PhDr. Anna Tomková, Ph.D. z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Projekty a vyučování

Celým setkáním se jako červená nit vinuly výzvy a přínosy projektového vyučování.  Jak během workshopu, tak díky následné přednášce si účastníci vyjasňovali, jak ve Světové škole dokáží vytěžit všechny přínosy projektové výuky. Z postřehů a zkušeností všech zúčastněných vyplynulo několik základních oblastí, bez kterých by byl pojem projektová výuka jen prázdnou slupkou.

První věcí, nad kterou musí škola přemýšlet, než se do Světové školy pustí, je samotné pojetí projektu a látka, která se pro takové zpracování hodí.  Žáci či studenti se v projektové výuce učí systematicky řešit nějaký úkol. Ať už jde o uspořádání výstavy, veřejné debaty nebo vydání publikace, vždy si musí projít fázemi přípravy. Prvním krokem je nalezení vhodného tématu, které je motivuje zjišťovat si další informace, získávat podklady, třídit je a postupně vystavět celý koncept realizace naplánované aktivity. Tu pak musí dotáhnout až do fáze realizace a prezentace. Nakonec přichází reflexe a zhodnocení práce jednotlivců i celého týmu. Fáze sice poslední, ale o to důležitější.

V projektu se také mění role učitele. Ten z piedestalu všeznalé autority sestupuje na úroveň průvodce či mentora, který nenařizuje, co se bude dělat, ale spíše ukazuje možnosti, jak jít dál. Žáci nepracují jen s tím, co už umí, ale získávají nové informace a dovednosti. Vhodnými otázkami učitel – průvodce projekt posouvá, usměrňuje či dovádí žáky k vlastnímu úsudku nad danou problematikou. Posiluje tím jak jejich motivaci v aktivitě pokračovat, tak kreativní přístup. Projekty nabízejí značný prostor pro seberealizaci, žáci na sebe berou velký díl samostatnosti a osvojují si nové kompetence.

Jak vytvářet a udržovat školní tým

Na začátku procesu je potřeba zformovat funkční tým a udržet ho během celého trvání projektu. Někteří učitelé upozorňovali na fakt, že je těžké zapojit žáky do projektu, kde by měli dobrovolně trávit čas. A to i když jde třeba jen o hodinu týdně. Často se ale hlavně u starších studentů nemusí jednat o nechuť dělat něco navíc a za jejich rozhodnutím nezapojit se stojí pragmatické důvody. Chodí už například do práce. Přesto existuje řada způsobů, jak nalákat nové členy do týmu i jak udržovat motivaci pro společnou práci. Někdy pomůže ostatním spolužákům odprezentovat projekt a jeho výsledky a hned mají chuť se napříště také zapojit. To se daří hlavně když považují projekt za smysluplný, řeší téma, které je škole blízké nebo se například daří zapojit i rodičovské iniciativy a další subjekty. Motivačně působí také návštěvy pořádajících organizací, jejich nadšení pro věc bývá nakažlivé. Žákům imponuje i možnost navázat nové kontakty, poznat nové lidi a celkově si rozšířit obzor.

Jak začlenit Světovou školu do výuky

Školy přistupují k roli Světové školy ve výuce různě. Často projekt řeší v rámci volitelných seminářů, kdy žáci pracují hodně sami. Pokud žáci téma sami přinesou, jsou více motivováni se mu věnovat a spíše se do aktivit zapojí nebo je přímo navrhují. Akční tým pak zastupuje v podstatě roli učitele, který se také v určitých fázích zapojuje, ale týmu nedominuje. Míra a způsob podpory ze strany učitele se samozřejmě liší podle věku zapojených žáků. Ti se tímto způsobem práce velmi efektivně učí.

Pokud se Světová škola přelévá do výuky jednotlivých předmětů, může posilovat mezipředmětové vztahy a pomoci hledat a vyjadřovat souvislosti.

Co se žáci v projektu Světová škola učí?

Kromě toho, že se dozvídají spoustu nových informací, poznatků a rozšiřují své vědomosti, získávají prací na projektu i nové dovednosti a kompetence. Ze školního prostředí se dostanou ven, mají možnost si osahat, jak to funguje v reálném světě. Učí se samostatně přemýšlet, tvořit a konat. Zároveň zjišťují, jak funguje tým a jak společně docházet k rozhodnutím. Prohlubují své pracovní, komunikační i sociální schopnosti a osobní zodpovědnost. Zlepšují se ve vystupování a mluvení na veřejnosti. Musí také zvládnout orientaci v byrokracii nebo vyjednávání s partnery a donory. V neposlední řadě se stávají aktivními občany, kteří dokáží své okolí měnit k lepšímu a přijmout odpovědnost za svět, ve kterém žijí. I pro učitele bývá ale účast v projektu obohacující. Místo klasického vyučování získávají možnost žáky mentorovat, provázet je procesem práce na projektu. Tím se také prohlubují vzájemné vztahy a zlepšuje komunikace.

Hodnocení žáků

Otázka hodnocení žáků se na setkání prolínala s oceněním za vykonanou práci. V oblasti hodnocení se někomu osvědčil například bodový systém, který dokázal žáky pozitivně motivovat. Jinde zvolili systém sebehodnocení či vzájemného hodnocení v rámci skupiny. Členové týmu si psali, co měli za úkol, co splnili a co naopak ne.  Využít lze i postupy z formativního hodnocení, především v monitorování průběžných cílů projektu. Velkým pomocníkem může být také portfolio – dokumentace projektu, kdy účastníci schraňují vše, co považují za užitečné a vypovídající o průběhu všech aktivit. K dokumentaci se mohou kdykoliv vrátit, sledovat jednotlivé milníky, kterými prošli i výsledky, kterých dosáhli.

Oceněním pro žáky pak bývá zvýšení jejich prestiže, dobrý pocit z odvedené práce nebo pochvala. Většina jako odměnu za vynaložené úsilí vnímá samotné získání certifikátu Světová škola. Pro některé školy je velkým oceněním i to, že jedou do Prahy prezentovat svůj projekt. Pomáhá také medializace nebo jiné zviditelnění.

Napsané slovo je pro projekt málo

V závěrečné přednášce věnované projektové výuce od doktorky Tomkové zaznělo několik zásadních věcí. Například že díky projektu žáci aktivizují několik různých funkcí mozku – musí si pamatovat, rozumět, syntetizovat získané poznatky a nakonec je hodnotit, což bývá nejtěžší fází.  Hodnocení je totiž podle tzv. Bloomovy taxonomie jednou z nejvyšších úrovní výukových cílů. Právě schopnost sebereflexe a poskytování zpětné vazby posouvá schopnosti žáků výrazně napřed.

Kromě rozumu se učí při práci zapojit i srdce, vůli, cit a smysly. Bez toho nemohou kvalitně fungovat v týmu, držet si motivaci a tím dosahovat očekávaných výsledků.

Anna Tomková upozornila i na fakt, že je dobré se k projektu vracet a vyhodnotit si, kde jsme měli potíže, co nám pomohlo k dosažení cíle nebo co bychom příště udělali jinak. K důležitým momentům se můžeme vracet pomocí fotek, videí, deníkových záznamů apod. Lépe si tak vybavíme jednotlivé fáze i to, co jsme se v nich naučili.

Světové odpoledne inspiruje i motivuje

Účastnící si ze Světového odpoledne odnášeli inspiraci, zaujali je třeba karty Dixit, které lze použít například jako prostředek pro vyjádření nálady, pocitů, myšlenek nebo názoru na dané téma. Zazněly i další inspirativní nápady jako motivační deníčky nebo spojení srdce – hlava, které podtrhuje význam spolupráce emocí a rozumu. Snad všichni do jednoho oceňovali vhled do podstaty projektové výuky, (která bývá často zaměňována s integrovanou tematickou výukou), i její vzdělávací efekt.

Sdílení zkušeností a vzájemná podpora pomáhá učitelům i studentům zvládnout výzvy Světové školy, udržovat si motivaci a nadhled nad svojí prací. Těšíme se na setkání příští rok!

Jana Odstrčilová

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni, o.p.s.