ZŠ Npor. Loma Příbor: Jak jsme čistili rybník a pomáhali záchraně vzácné vážky (Příběh k Ceně inspirace 2024 – ZŠ Npor. Loma Příbor)

Desítky dětí z příborské základní školy se zapojily do pomoci ohroženému druhu vážky. Na jednáních se zástupci města a ředitelem technických služeb se jim podařilo získat potřebné vybavení a díky usilovné práci vyčistily rybník od tun odumřelých rostlin.

Je chladné dubnové ráno a v okolí boroveckých rybníků v Příboře se scházejí studenti vysoké školy, zástupci města a technických služeb, žáci místní základní školy i místní média. Pro záchranu ohrožené vážky rumělkové je třeba vyčistit místní rybník od okřehku, který vždy pokrývá celou hladinu a vede ke snižování její populace. 

Žáci z místní základní školy Npor. Loma jsou proto vybaveni rukavicemi, hráběmi, lopatami a pytli a pouští se spolu s ostatními do odklízení nekrofytomasy – zbytků odumřelých vodních rostlin z jednoho z právě vypuštěných rybníků.

Akce se koná z iniciativy docenta Dolného, který v Příboře bydlí. „Na vyčištění rybníka potřeboval ruce navíc. Věděl, že jsme aktivní a že je dobré zapojit mladé lidi, tak nás oslovil,“ vysvětluje učitelka Kateřina Dolná. Žáci s tímto návrhem souhlasili a pustili se do organizace celé akce.

Celkem jich dorazilo kolem čtyřiceti. Od rána shrabávají a odnášejí mokrý okřehek, na konci dne ho je v kontejnerech na sedm tun. „Všichni spolupracujeme, můžeme si u toho povídat, je to sranda,“ říká Aneta, dnes žačka 9. třídy. „Spolužačka před chvílí zapadla do bahna a málem si utopila holinky,“ směje se o rok mladší Michal.

Vedle zábavy a odsýpající práce za doprovodu hudby, kterou si žáci vyžádali, se učí i poznávat přírodu. Studenti z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, kteří se akce účastní, jim ukazují další živočichy, na něž na rybnících při odklízení okřehku naráží. „Viděli jsme rosničku, pulce nebo čolky,“ vyjmenovává Aneta.

Zabahnění, ale spokojení

„Baví mě pozorovat, jak děti pracují. Jsou špinaví od hlavy až k patě, ale jsou u toho spokojení. Mohou mezi sebou komunikovat, což mi ve škole někdy schází. Při výuce na to není tolik prostoru,“ popisuje Dolná.

Akce na záchranu vážky rumělkové má velký ohlas. Na místo dorazilo také několik médií – mezi nimi i televize CNN Prima News, která oslovuje žáky k rozhovorům. Jeden má za sebou i Michal: „Ptali se, co všechno jsme potřebovali zařídit a jak to probíhá. Byl jsem fakt nervózní, ale nakonec to bylo dobré.“

Je třeba zmínit, že na akci se žáci chystali dlouho dopředu – od výzvy pana docenta až po samotné čištění se toho podařilo spoustu zajistit. Nejprve si žáci do školy pozvali zástupce města. Starostovi a dalším zastupitelům pak členové a členky žákovského parlamentu, který je na škole neoddělitelně spjat právě se Světovou školou, představovali, co plánují, a žádali je o podporu. „Bylo to náročné, ale bylo vidět, že jsou z toho nápadu nadšení,“ vzpomíná Aneta, která na setkání celou akci prezentovala.

Poté následovala schůzka s ředitelem technických služeb. Několika žákům se na jednání podařilo dohodnout zapůjčení nářadí a kontejneru. „Nejdřív jsme měli trému, ale jak jsme se rozmluvili, tak už to bylo super a pan ředitel byl ochotný. Příště bychom se toho tolik nebáli,“ říká Kryštof ze šesté třídy, který je zároveň mluvčím žákovského parlamentu. Pozice se mu zamlouvá natolik, že přemýšlí nad tím, že by se této práci věnoval i v dospělosti.

Telefonát na zkoušku

Právě komunikace je podle vyučujících pro žáky a žákyně často to nejtěžší. „V běžném vyučování není prostor na to, aby vyjadřovali svůj názor, projekty v rámci Světové školy k tomu však hodně pomáhají. Díky nim mají žáci možnost si vyzkoušet, jaké je to mluvit s dospělými a prezentovat svůj postoj,“ vysvětluje Vlaďka Strnadová, která globální témata na škole zaštiťuje. „Občas je musíme popostrčit, ale jinak necháváme všechno na žácích, jsou fantastičtí. Když je namotivujete, tak zvládnou odvést velký kus práce,“ dodává.

Aby se žáci před důležitými jednáními nebáli, dopředu si modelové situace s vyučujícími trénují. Když měl Kryštof například objednávat svačiny pro své spolužáky, aby se měli čím občerstvit při čištění rybníku, dopředu si telefonát zkoušel s paní učitelkou. „Naučíme se hodně praktických věcí do života,“ říká. To potvrzuje také paní učitelka Dolná, která říká, že při samotné akci si některé děti vůbec poprvé vyzkoušely práci s hráběmi či lopatou. „Bylo vidět, že je i ta fyzická práce baví,“ dodává.

Celkové úsilí vložené do příprav a odstraňování nekrofytomasy navíc mělo pozitivní dopady. O pár měsíců později po napuštění rybníků bylo znát, že hladina je mnohem čistší. „Dříve byl okřehek úplně všude, celý rybník jím byl pokrytý. Po našem čištění zůstal jen po krajích a hladina se krásně leskne,“ uvádí Aneta. Michal ji doplňuje s tím, že všichni měli velkou radost, že mohli vážce rumělkové pomoci a že snad přispěli k tomu, aby nevymírala. 

A nejen vážce je podle něj třeba pomáhat. „Podle mě je důležité se se věnovat ochraně přírody a ekologii. Přeci jen naše generace tu bude ještě dlouho a po nás další,“ říká Michal. Škola se už v předchozích letech věnovala tématům udržitelnosti, eliminace odpadů nebo neplýtvání potravinami.

Podle Vlaďky Strnadové se globální témata prolínají celou školou a vyučující se je snaží zapojovat do výuky. „Věřím, že si žáci odnáší znalosti s sebou nejen na střední školu, ale i do života. Daří se nám zapalovat hodně dětí pro dobrou věc a jsem si jistá, že to bude mít přesah i do jejich budoucnosti,“ dodává.

Barbora Báštěcká