CZŠ sv. Ludmily v Opavě: Díky Světové škole pomáháme Zemi, a tím i sami sobě (Příběh k Ceně inspirace 2023 – CZŠ sv. Ludmily)

Zjistili, že bioodpad není odpad. Žáci z opavské pobočky Církevní základní školy svaté Ludmily sídlící v Hradci nad Moravicí chovají žížaly, střídají se ve vynášení bioodpadu a využívají žížalí čaj na hnojení zahrady. Co všechno už během tří let účasti v programu Světová škola zvládli?

Na úvodní otázku, proč se děti do programu Světová škola zapojily, se zvedne les rukou. “Můžeme pomoci naší zemi a pomáháme i sami sobě do budoucnosti,” odpovídá páťačka Agnes a ostatní odpovědi se shodují. V opavské církevní škole se dlouhodobě snaží dětem přiblížit globální témata, spolupracují s mnoha neziskovými organizacemi a učí se o ekologii.

Žížalí čaj

V loňském roce si děti během projektového dne připomněly, jak správně třídit odpad, zaměřily se zároveň především na to, jak ho vůbec netvořit. Škola získala darem vermikompostér a děti si rozdělily služby, kdy vynášejí bioodpad a kdy se starají o žížaly. “Zjistili jsme, že bioodpad není odpad a že žížaly udělají ze zbytků žížalí čaj, kterým se můžou hnojit zahrádky,” popisuje Tonička, co se už díky vermikompostéru ve škole naučili.

Stop kácení pralesů

Kromě tématu odpadu si ve škole loni posvítili i na problematiku palmového oleje. Zjistili, kolik tuku a cukru obsahují jednotlivé kupované sušenky a uspořádali soutěž v pečení domácích sušenek, které si nosili do školy na svačinu místo nich. S touto akcí se odvážili mezi opavskou veřejnost. V obchodním centru Breda i v opavském parku u příležitosti Dne Země lidem vysvětlovali, kolik tuku a cukru je v jednotlivých sušenkách z obchodu a prezentovali svoji práci.

“Pomáháme tím přírodě, ale vlastně i sobě. Když přestaneme kupovat tolik sladkostí, tak si firmy třeba řeknou, že už se jim to nevyplatí a přestanou kácet pralesy,” popisuje svou motivaci Amálie.

Na konci roku se na zahradě školy konala  zahradní slavnost, v rámci kterého byla ochutnávka domácích sušenek a vyhlášení nejlepších maminek – pekařek. Ve škole proběhla také a dražba nepotřebných věcí. Z výtěžku podpořili žáci projekty Člověka v tísni konkrétně přispěli na nákup bioplynáren, motyk, sazenic stromů a podporu boje se suchem)

Stojí to za to

“Práce na projektech v rámci Světové školy nás sbližuje, je tady moc hezké klima. Navíc vnímám, že se u dětí rozvíjí empatie, snažíme se je vést k tomu, aby nebyli lhostejní jeden ke druhému,” popisuje, jak vnímá proměnu žáků jejich učitelka Marie Šoltisová. “Nejedná se o žádné velkolepé náročné akce, jsou to aktivity realizovatelné na každé škole. Přála bych i dalším školám, aby se do programu Světová škola zapojily. Děti se díky práci v projektu nebojí mluvit o tom, co je špatné a dovedou ukazovat správný směr. Myslím, že povzbuzovat v dětech tuto odvahu stojí za to,” motivuje Šoltisová i další školy a učitele k zapojení se do tohoto programu.

Markéta Sedláčková a Barbora Báštěcká